Emise methanu

Zdroje emisí methanu dle antropogenních aktivit (odhady z roku 2020) ^[1]

     Použití fosilních paliv (33 %)

     Živočišná výroba (30 %)

     Rostlinná výroba (18 %)

     Odpady (15 %)

     Ostatní (4 %)

Rostoucí emise methanu se významně podílejí na zvyšující se koncentraci skleníkových plynů v zemské atmosféře a jsou zodpovědné až za třetinu globálního oteplování v blízké budoucnosti.^[1][2] Během roku 2019 bylo celosvětově uvolněno přibližně 60 % (360 milionů tun) methanu z lidské činnosti, zatímco přírodní zdroje přispěly přibližně 40 % (230 milionů tun).^[3][4] Snížení emisí methanu zachycením a využitím tohoto plynu může přinést současně environmentální i ekonomické výhody.^[1][5]

Od průmyslové revoluce se koncentrace methanu v atmosféře více než zdvojnásobila a asi 20 % oteplování planety lze přičíst tomuto plynu.^[6] Asi třetina (33 %) antropogenních emisí pochází z uvolňování plynu při těžbě a dodávkách fosilních paliv; většinou v důsledku vypouštění plynu a úniků plynu jak z aktivní infrastruktury pro fosilní paliva, tak z osiřelých vrtů.^[7] Největším světovým emitentem methanu z ropy a plynu je Rusko.^[8][9]

Podobně velkým zdrojem (30 %) je i živočišná výroba; především kvůli střevní fermentaci přežvýkavců, jako je skot a ovce. Podle Globálního hodnocení methanu zveřejněného v roce 2021 jsou emise methanu z hospodářských zvířat (včetně skotu) největším zdrojem emisí ze zemědělství na světě.^[10] Jedna kráva může vyprodukovat až 99 kg methanu za rok.^[11] Přežvýkavci mohou vyprodukovat 250 až 500 l methanu denně.^[12]

Třetí významnou kategorií (18 %) se staly toky lidského spotřebního odpadu, zejména ty, které procházejí skládkami a čistírnami odpadních vod. Rostlinná výroba, zahrnující produkci potravin i biomasy, tvoří čtvrtou skupinu (15 %), přičemž největším jednotlivým přispěvatelem je produkce rýže.^[1][13]

Světové mokřady se podílejí na trvalých přírodních zdrojích methanu přibližně třemi čtvrtinami (75 %).^[3][4] Velkou část zbývajícího množství tvoří průsaky z mělkých ložisek uhlovodíků a klatrátových hydrátů, sopečných plynů, lesní požáry a emise termitů.^[13] Příspěvky volně žijících populací přežvýkavců výrazně jsou výrazně nižší, než příspěvky skotu, lidí a dalších hospodářských zvířat.^[14]

Časopis The Economist doporučil stanovit cíle pro emise methanu, protože jejich snížení by umožnilo získat více času na řešení náročnějších emisí uhlíku.^[15][16]